Dnes už ji nejspíš známe všichni. Malá béžová kulička podobná lískovému oříšku, vzhledem, a při troše fantazie, i chutí. Stará jako lidstvo samo, přesto naše (pra)babičky by nad jejím názvem jen neznale kroutily hlavou. Cizrna, po slovensky cícer. Pojďme jí dnes společně nakouknout “pod slupku”. Zapátrejme odkud se vzala, co to vlastně je, proč je kolem ní takový “boom”, jestli jen pomáhá nebo i škodí a jak s těmi kuličkami nejlépe naložit .
Radím vám dobře….. uvařte si ke čtení kafe :). Já se znám…. bude to zase nadýl 🙂
Tak jdeme na to ? 😉
Trocha historie nikdy neuškodí
Že se nejedná o zcela novou plodinu, dokazují fakta, že na cizrně si středoevropané pochutnávali již ve středověku. Tehdy se sem dovážela z Turecka a Sýrie. Nicméně postupem doby se z jídelníčků začala vytrácet. Zřejmě ji nahradily luštěniny pěstované přímo ve střední Evropě.
Vrátila se k nám až v posledních desetiletích, kdy se stala vyhledávanou surovinou pro zdravé vaření. Dnes je cizrna třetí nejrozšířenější luštěninou, hned po sóji a fazolích. Jejími největšími producenty jsou stále asijské státy, ale ve velkém se už pěstuje i v zemích Jižní Evropy. Dováží se k nám jak v suchém, tak i konzervovaném stavu.
Kdysi se o její pěstování pokoušelo Česko i Slovensko, nakonec se od toho upustilo. Mnozí zahrádkáři ale tvrdí, že ji lze poměrně snadno pěstovat i na českých zahrádkách.
Cizrna versus ostatní luštěniny
O tom, že všechny luštěniny jsou zdravé, není pochyb. V porovnání s ostatními se však cizrna jeví ještě o chlup prospěšnější. Skrývá v sobě více esenciálních kyselin, což jsou ty, které si lidské tělo samo vyrobit neumí a musí je přijímat výhradně stravou. Obsahuje i tělu prospěšné nenasycené mastné kyseliny – olejovou a linolovou, a také vitamíny řady B a minerály, jako hořčík, vápník, zinek, fosfor, draslík, mangan, měď a železo. Zapomenout nesmíme ani na veledůležitou vlákninu. Ta existuje ve formě rozpustné a nerozpustné a cizrna je obsahuje hned obě dvě. Také kvalitou bílkovin předčí ostatní luštěniny.
Vzhledem k tomu, že cizrna obsahuje téměř kompletní spektrum esenciálních kyselin a dostatek železa, může být vhodnou náhražkou masa. Tuším, že jí chybí pouze 1 esenciální mastná kyselina, výhodou proti masu však je, že neobsahuje žádné škodlivé nasycené tuky. Vegani ji hojně využívají jako zdroj bílkovin, ale i u neveganů je vhodné sem tam maso vypustit a dát si pokrm z cizrny.
Vzhledem k její krátké době zrání, nevyžaduje většinou ošetření herbicidy ani postřiky proti škůdcům, což je jejím velkým zdravotním benefitem.
Čím nám prospívá
Obsah výše uvedených látek má vliv na celou řadu životních funkcí, proto se konzumace cizrny doporučuje především na:
- redukci hmotnosti
– pro svou mimořádně velkou sytící schopnost, kterou zajišťuje vysoký obsah bílkovin a vlákniny. - prevenci kardiovaskulárních chorob
– její pravidelná konzumace pomáhá snižovat hladinu nežádoucího LDL cholesterolu (lidově označovaného jako “zlý”) a přítomný draslík přímo podporuje činnost srdce - imunitu
– díky obsahu zinku a mědi - pokožku
– hrst uvařené cizrny údajně pokryje až 80% doporučené denní dávky minerálů, které svým antioxidačním účinkem chrání a vyživují naši pokožku, čímž oddalují její stárnutí a podporují její necelulitidování 🙂 - udržování stabilní hladiny krevního cukru
– je vhodnou potravinou pro diabetiky, protože její pomalé trávení zabraňuje skokovému nárůstu glykémie - upravuje trávení
– vysoký podíl nerozpustné vlákniny je prevencí nepříjemných trávicích potíží, jakou dokáže být např. zácpa nebo zaražené větry 😉 - je vhodná i pro celiatiky
– jelikož neobsahuje lepek
Může i škodit?
Jako u všeho ostatního, tak i u luštěnin platí pravidlo “všeho s mírou”. I zdravé rostliny v sobě skrývají nějaké procento látek, které by při značně nadměrné konzumaci mohly mít i nežádoucí dopad. Proto strava musí být pestrá, vyvážená a nikdy ne jednostranná. Cizrnu je dobré střídat s jinými druhy luštěnin.
Nevýhodou snad všech luštěnin je jejich nadýmavá schopnost, kterou částečně dokáže eliminovat správná příprava, jako je dostatečně dlouhé namáčení, následné propláchnutí a také vaření spolu s bobkovými listy.
Kvůli možnosti nadýmání se cizrna a luštěniny všeobecně doporučují dětem až od 1 roku života a ze stejného důvodu by měly být i kojící maminky s jejich konzumací opatrnější.
Alergie primárně na cizrnu patrně neexistuje, ale občas se může vyskytnout tzv. zkřížená alergie, kdy lidé alergičtí na lískové oříšky, hrášek, sóju či čočku, by mohli pociťovat jisté problémy.
Raději vařená nebo konzervovaná?
Každá varianta má svoje pro a proti:
- konzervovaná
Výhody:
– do většiny kvalitních konzerv s cizrnou nebývají přidávána žádná škodlivá aditiva (přesto doporučuji sledovat při jejich nákupu vždy etikety)
– je už hotová, připravená k okamžitému použití
Nevýhody:
– vyšší cena
– horší chuť než u doma uvařené - suchá varianta
Výhody:
– levnější cena
– lepší chuť než u konzervované varianty
Nevýhody:
– dlouhá doba přípravy
Jak správně vařit sušenou cizrnu
Cizrnu vždy před vařením pořádně propereme pod tekoucí vodou, čímž ji zbavíme možného prachu a nečistot. Zalijeme ji vodou (trojnásobným množstvím než je objem suché luštěniny) s přídavkem trošky jedlé sody. Necháme ji stát 10-12 hodin, ideálně přes noc.
Následně vodu slejeme, dolejeme novou a vaříme přibližně 2 hodiny do měkka. Nechcete-li ji vařit celý den, nesolte ji. Během varu sbírejte tvořící se pěnu.
Kvalitou nejlepší je údajně cizrna pocházející z Argentiny, Turecka, Španělska či Itálie a až daleko za nimi pokulhává cizrna čínská a ruská.
Varianty cizrny
Co do velikosti zrn, existují 2 varianty:
- větší kuličky se hodí především do polévek a salátů
- menší pak na hummus a cizrnové pyré
Použití cizrny
Dle známých šéfkuchařů neexistuje snad pokrm, do něhož by se cizrna nehodila. V tomto je cizrna něco jako cuketa. Dá se z ní připravit polévka, stejně jako spousta variant hlavního jídla, salát i sladký dezert.
Napříč celým světem jsou však nejznámější a nejoblíbenější tyto 2 pokrmy z cizrny:
- Hummus
- Falafel
Recepty v kostce
- HUMMUS
Hummus v arabštině znamená cizrna, proto s naším slovním významem nemá vůbec nic společného. Spíše naopak. Kdo jednou ochutnal, propadl této skvělé pomazánce. Koupit se dá v každém obchodě, přesto domácí je prostě domácí.
Receptů na ni je plný internet, proto jen dvě doporučení k jejich výrobě:
– cizrna musí být VELMI dobře uvařená, aby nezůstala vevnitř tvrdá, jinak se nikdy nedocílí jemné konzistence. Konzervovaná se na opravdu dobrý domácí hummus nedoporučuje. Přesto, pokud vás tlačí čas, tak ji použít můžete.
– TAHINI pasta ze sezamových semínek v hummusu prostě být musí. Odborníci radí kupovat tahini pastu přímo v orientálních obchodech, jelikož ta ze zdravé výživy bývá vyrobena z praženého sezamu a chutí připomíná spíše arašídové máslo než pravou tahini. - FALAFEL
Arabský falafel jsou smažené cizrnové kuličky nebo placičky nejčastěji podávané se zeleninovým salátem a dobrým dresinkem.
A zase jen pár šéfkuchařských rad:
– připravujte jej zásadně jen z namočené (nevařené) cizrny. Při použití vařené se bude falafel rozpadat.
– do falafelu patří pouze namočená, hladce umletá cizrna, vylepšená nastrouhanou mrkví, trochou škrobu, jedlé sody a kouskem vařené brambory. Chuť se doladí cibulí, česnekem, kořením a zelenými bylinkami
– rozhodně do něj nepatří ani vejce ani mouka
– správně prosmažený falafel je v lomu medové barvy. Světlý prostředek znamená, že ještě není dostatečně propečený.
Tip na závěr, který ocení hlavně vegani, ale i ti, kterým došla vajíčka, zrovna, když je nutně potřebují
Vodu po vaření cizrny, jíž se říká aquafaba, můžete využít jako plnohodnotnou náhradu vajíček. Dá se z ní vyšlehat skvělý sníh, či udělat vynikající majonéza bez rizika salmonely.
Ale o tom zase někdy příště.
