Dnes se podíváme blíže na trvanlivé mléko – často diskutovanou potravinu, o které koluje mnoho mýtů, polopravd i zapomenutých souvislostí. Nechceme tu otevírat debatu, zda je mléko obecně prospěšné nebo škodlivé – zaměříme se čistě na to, co se skrývá v barevných tetrapakových krabicích a co obnáší jejich obsah.
Trocha historie
Pamatujete na časy, kdy se mléko prodávalo ve skleněných lahvích nebo plastových sáčcích? Když se v 90. letech na českém trhu objevilo trvanlivé mléko v krabicích, byla to malá revoluce. Chuťově bylo pro mnohé příjemnější a dlouhá trvanlivost byla praktická. Jenže… chuť trvanlivého mléka dnes se od té dřívější výrazně liší. Čím to?
Co vlastně znamená „trvanlivé mléko“?
Trvanlivé mléko je průmyslově upravený produkt, který prošel technologií UHT (Ultra High Temperature). Během tohoto procesu je mléko krátce ohřáto na teplotu přes 135 °C, čímž se zničí většina bakterií a enzymů. Výsledkem je mléko, které může být skladováno i několik měsíců bez chlazení – tedy za předpokladu, že zůstane v neporušeném obalu.
Tím ale dochází i ke změnám v nutričním profilu mléka – například k poklesu obsahu některých citlivých vitaminů a ke zhoršení vstřebatelnosti minerálů.
A co samotný obal – tetrapak?
Obaly typu tetrapak jsou vícesložkové – skládají se z vrstev papíru, plastu a někdy i hliníku. Jsou navrženy tak, aby chránily obsah před světlem, vzduchem a mikroorganismy. Vnitřní vrstva, která je v kontaktu s mlékem, je z plastu a je testována na bezpečnost pro potravinářské použití. Riziko přenosu škodlivin je minimální – ale POZOR – jen při jednom použití. Po otevření by měl být obal recyklován a rozhodně znovu nepoužíván k jinému účelu.
Trvanlivé vs. čerstvé mléko – jaký je rozdíl?
| Vlastnost | Čerstvé mléko | Trvanlivé mléko (UHT) |
|---|---|---|
| Nutriční hodnota | Vyšší, zachované vitamíny a enzymy | Snížený obsah vitamínů (např. B1, B2, kyselina listová), horší vstřebatelnost minerálů |
| Trvanlivost | Jen několik dnů v chladu | Až 6–12 měsíců bez chlazení |
| Technologie | Pasterace (65–85 °C) | UHT (135–150 °C) |
| Chuť | Plnější, přirozenější | Jemně „připálená“ nebo sterilní chuť |
| Riziko | Po otevření rychle podléhá zkáze, možnost přenosu bakterií při nedostatečné hygieně | Nízké, ale po otevření může dojít k hnilobnému kažení bez typického zápachu |
Poznámka: U čerstvého mléka „ze dvora“ (nepasterovaného) jsou rizika výrazně vyšší – hrozí výskyt Listerie, Salmonelly, Campylobacteru aj., zvláště u rizikových skupin.
Pozor na trvanlivost po otevření
Jakmile krabici otevřete, mléko začne podléhat stejným zákonitostem jako jiné potraviny – pod vlivem vzduchu a teploty se znehodnocuje. V lednici ho uchovávejte maximálně 2–4 dny a raději v nějaké jiné – uzavíratelné nádobě.
Je důležité vědět, že UHT mléko nekvasí jako čerstvé, ale spíše začne hnít, což je nejen nepříjemné na chuť a zápach, ale může být i zdravotně rizikové. To platí nejen pro kravské, ale i rostlinné alternativy mlék.
Tip: Zmrazte si část mléka
Nechcete riskovat, že mléko zkazíte? Pak si hned po otevření část odlijte a zamrazte. V lednici si ponechte jen tolik, kolik stihnete spotřebovat během pár dnů. Po rozmrazení v lednici mléko dobře protřepejte – bude opět použitelné do kaše, omáčky nebo kávy.
Proč je každé trvanlivé mléko trochu jiné?
Chuť a kvalita trvanlivého mléka může kolísat podle několika faktorů:
- druhu krávy a způsobu krmení
- použité technologie (některé firmy ohřívají mléko „rychleji a kratší dobu“ než jiné)
- délky skladování – starší mléko může mít chuťově horší profil
- obalového materiálu
Obecně však platí, že čím méně je mléko upravené, tím lepší má nutriční vlastnosti i chuť.
Shrnutí na závěr
Trvanlivé mléko je sice velmi praktické, ale také nutričně chudší ultrazpracovaný produkt. Pokud po něm sáhnete občas, není vůbec důvod k obavám. Pokud je však součástí každodenního jídelníčku, možná by bylo vhodné zvážit přechod na čerstvější a méně zpracovanou variantu, která lépe odpovídá zásadám racionální výživy.
