Sacharidy při diabetu – jíst, či nejíst? Tato téměř sisyfovská otázka je věčným svárem světa diabetických rad. A jak už to tak u podobných sporů bývá, pravda není černobílá.
Tak co myslíte?
Sacharidy při diabetu ANO, nebo NE?
Nevím, jak vy, ale já mám pocit, že tahle otázka se řeší pořád dokola.
Pohledy na ni jsou různé a výstupy ne vždy úplně kvalitní.
A asi právě proto se kolem ní stále objevují dva zcela opačné tábory:
„Sacharidy jsou pro diabetika problém, vynechat!“
versus
„Sacharidy jsou přece součást zdravé stravy, takže není potřeba je řešit, stačí vyřadit cukr.“
Jenže realita je, ostatně jako obvykle, poněkud méně instagramová. 😁
📸 Fotografie tohoto oběda je pouze ilustrace. Toto jídlo nebylo primárně určené pro člověka s diabetem, ale na druhou stranu, v určitých situacích to určitě není pro diabetika špatná volba.
Při pohledu na něj mě napadlo, jak zajímavé a pro někoho i podnětné, může být začít o sacharidech uvažovat trochu jinak.
Sacharid není automaticky problém
Ano, sacharidy jsou hlavním nutričním faktorem ovlivňujícím vzestup glykémie po jídle. Proto jejich množství a kvalita u diabetu samozřejmě hrají důležitou roli.
Jenže…
není sacharid jako sacharid.
A není diabetik jako diabetik.
Dva lidé se stejnou diagnózou mohou po úplně stejném jídle dosáhnout naprosto odlišných glykémií.
Záleží například na:
- vlastní tvorbě inzulinu,
- míře inzulinové rezistence,
- délce trvání diabetu,
- léčbě,
- fyzické aktivitě,
- výchozí glykémii,
- velikosti porce,
- složení celého jídla,
- množství vlákniny,
- způsobu zpracování potraviny,
- a samozřejmě také na individuální reakci konkrétního člověka.
Takže tvrzení:
„Obsahuje sacharidy → diabetikovi vystřelí cukr“
je stejně zjednodušené jako:
„Je to celozrnné → cukr nevystřelí nahoru.“
Ani jedno neplatí univerzálně.
Co když sacharidy prostě vynecháme?
A teď druhý extrém.
Když sacharidy zvyšují glykémii, proč je tedy prostě a jednoduše nevynechat?
Protože glykémie není jediná věc, kterou lidské tělo potřebuje řešit.
A tady velmi záleží na tom, čím sacharidy ve své stravě nahradíme.
Vyřadit sladké nápoje, sladkosti, bílé pečivo a další vysoce rafinované zdroje sacharidů a místo nich jíst více zeleniny, luštěnin, ořechů, semen a dalších minimálně zpracovaných potravin je úplně jiný level než postavit jídelníček na mase, vejcích, sýrech a tucích a zeleninu přidat jen „aby tam nějaká byla“.
A přitom obojí může mít méně sacharidů.
Rozhodně to však není jedno a totéž z hlediska vlákniny, mikronutrientů, kvality celé stravy, potravinové rozmanitosti a prostředí pro střevní mikrobiom.
Glykémie není jediná věc, kterou potřebujeme řešit
Právě vláknina je jeden z hlavních důvodů, proč jsem s plošným „sacharidy při diabetu ze stravy pryč“ hodně opatrná.
Dostatek a různorodost vlákniny jsou dlouhodobě spojovány s lepšími zdravotními výsledky a její význam rozhodně nespočívá jen v tom, že „každé ráno půjdete v pohodě na velkou“ 😊.
Je to daleko komplexnější. Při fermentaci některých typů vlákniny vznikají mimo jiné mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které se podílejí na komunikaci mezi střevním mikrobiomem a organismem a výrazně ovlivňují celou řadu fyziologických procesů v těle.
Proto mě nezajímá pouze otázka:
„Co udělá s glykémií výrazné omezení sacharidů?“
Ale také:
„Co to udělá s celkovou kvalitou jídelníčku z dlouhodobého hlediska?“
Jinými slovy – ne jenom to, jakou budu mít glykemii za hodinu či za dvě – a mnohem více mě zajímá, jak na tom budu zdravotně za rok, pět, deset…“
A tady je podle mě ten veledůležitý rozdíl.
Nemusíme si vybírat jen mezi:
dobrou glykémií
a
kvalitní stravou.
Cílem je najít způsob stravování, který dokáže „ošéfovat“ obojí.
Low-carb nemusí být špatně. Ale není LC jako LC.
A ještě jedna podstatná věc:
Low-carb nemusí být automaticky špatně. Ale…
U některých lidí s diabetem může být výraznější omezení sacharidů účinnou a legitimní strategií pro zlepšení glykémie. A tak i zde platí, že není LC jako LC – rozhoduje jeho celkové složení.
Při výrazném omezení sacharidů při diabetu je potřeba velmi důsledně hlídat, aby současně s tím neklesl příjem vlákniny a celková pestrost rostlinných potravin, což bývá spolu s přemírou nasycených tuků jedním z největších problémů KETO, LC a podobně orientovaných dietních směrů.
Proto low-carb s luštěninami, zeleninou, ořechy, semeny, olivovým olejem a kvalitními bílkovinami je zcela jiný koncept než low-carb založený na mase, uzeninách, sýrech, másle, smetaně a ultrazpracovaných LC výrobcích.
Sacharidy při diabetu nejsou pro všechny stejné
A stejně tak neplatí, že každý diabetik musí jíst stejné množství sacharidů.
O tom, jak velkou roli může mít výživa a redukce tělesné hmotnosti u diabetu 2. typu, jsem psala podrobněji v článku o výživě a remisi diabetu 2. typu.
Současná doporučení ostatně zdůrazňují, že výživový plán má být u diabetu individualizovaný podle potřeb, preferencí a metabolických cílů člověka.
Diabetes zkrátka není jedna univerzální metabolická situace. S trochou nadsázky by se dalo říct, že co diabetik, to originál.
Takže: sacharidy ANO, nebo NE?
Takže zpět k otázce z nadpisu.
Sacharidy při diabetu: ANO. Ale ne všechny, ne v libovolném množství, a ne stejně pro každého.
A především:
Dobrá glykémie po jídle ještě automaticky neznamená kvalitní jídelníček ani výhledově růžovou budoucnost.
Stejně jako přítomnost sacharidů ve stravě automaticky neznamená, že je to pro člověka s diabetem zlo.
Takže už by opravdu mohlo být na čase přestat řešit sacharidy stylem ANO/NE a začít řešit trochu zajímavější otázky:
Jaké? Kolik? Z jakých potravin? S čím je jím? A co na ně říká moje vlastní tělo?
Ale to už je na jinou debatu. 😉
