Sport byl odjakživa mojí noční můrou. Už na základce. Moje tělocvikářka by teď určitě souhlasně pokyvovala hlavou. Tehdy jsem ji nesnášela, ale postupem doby jsme si spolu vypěstovaly nějaký zvláštní vztah. Ona mě brala jako sportovního antitalenta a já ji jako ženskou, co se na bradlech snad už narodila. Nikdy jsem nechápala spolužáky těšící se na hodiny tělocviku. Oni zase nechápali, jak mě může bavit zpěv, čeština a matika.