Na lákadla obchodníků typu „kupte si jeden výrobek a druhý k němu dostanete zdarma“, jsme si už zvykli. Nově se však zřejmě tento „trend“ dostává i do on-line světa. Taky jste si toho, holky, všimly? Na mě před několika dny vykoukl návod, jak mohu sníst porci rýže a k tomu druhou „zdarma“ – tedy bez kalorií :). Jinými slovy trik, jak udělat z porce rýže, která má 200 kcal, pouhých 100 kalorií. No, kdo by se na to nepodíval, že jo ?? Kdyby to takto fungovalo u všeho, to by se hublo. To by byly hody! 🙂
Šlo o zchlazení vařené rýže. Ano, tato technologie určitý smysl má, ale kalorie, bohužel, na polovinu nesníží. V závěru článku to vysvětlím.
A tak, jestli máte uvařené kafčo, můžeme si o rýži a jejím vztahu k hubnutí, trávení a zdraví povědět více. Některé už mě znáte, já neumím psát krátké články 🙂. Chci vám totiž vždy předat maximum informací, a tak připíšu ještě toto a tamto ….no a hned má dnešní článek 1300 slov 🙂
Rýže je skvělý příklad toho, jak ukázat, že když chceme hubnout chytře, je dobré o potravinách vědět víc než jen počet kalorií. Ono totiž z fyzikálního hlediska, je kalorie prostě kalorie, ale z výživového rozhodně toto neplatí ! Některé nám svědčí lépe, jiné hůře, a to má mimo jiné vliv i na hubnutí. K tomu se ale také dostaneme později.
Jdeme na tu rýži … 😉
Proč BÍLÁ není víla
Rýže je z nutričního hlediska zdroj sacharidů (a ty jsou primární zdroj naší energie, stejně jako auta jedou na benzin nebo naftu, my „frčíme“ na sacharidy). Po pšenici je rýže druhá nejrozšířenější obilovina a léta letoucí tvoří základ jídelníčků prakticky všech lidí na světě. Neobsahuje cholesterol, lepek, sodík, tuku má jen stopové množství. Je velmi výživná, lehce stravitelná, a proto hojně využívaná v různých dietách (myšleno ve zdravotnictví).
Rýžové zrnko je původně schované pod tvrdou, pro nás nepoživatelnou slupkou. Ta musí pryč. Po sklizni a odstranění slupky, většina produkce rýže prochází rafinací, kdy jsou obilky čištěny od otrub, klíčků a následně frézovány a leštěny. Tímto průmyslovým opracováním vzniká rýže, jenž nese označení „BÍLÁ“.
Každá průmyslová úprava má svá pro a proti. Po rafinaci se dosáhne efektního vzhledu rýže, čisté chuti, sněhobílé barvy, hladkosti zrna, dlouhé trvanlivosti a zkrátí se doba přípravy….. pro ekonomické a marketingové zájmy super „benefit“. To, že celkovou očistou od toho „nej“, co původně měla, přišla o veškerou vlákninu, značné množství minerálů a vitamínů a i o tu trochu rostlinného proteinu, který v sobě skrývala, to už vám obal ani reklama neřekne. Proč taky? Správný marketing nese finance a o to jde především.
Z originálu zůstane jen vnitřní zrno (endosperm), které je ze 3/4 tvořeno škrobem. Výživným, ale v těle se chovajícím stejně jako čistý cukr. Bílá rýže se takto řadí mezi potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI >70), tudíž pro redukci hmotnosti to není nejšťastnější volba. O to míň pro diabetiky, neboť může výrazně navýšit hladinu glukózy v krvi se všemi důsledky – u diabetiků potřeba doplnění inzulínu, pro hubnoucí potřeba se za chvilku něčím dojíst 🙂
Existuje řešení?
Ano, řešením je vyměnit bílou rýži za RÝŽI NATURAL. Naturální neboli hnědá rýže je také částečně opracovaná – tedy zbavená té nepoživatelné slupky. Celé vnitřní zrno i s částí obalu (v němž je vláknina) a klíčku (v němž je olej) však zůstává zachováno a spolu s tím i ty živiny. Glykemický index naturální rýže je podstatně nižší (GI <50), hladina krevního cukru tedy narůstá pomalu a tělo stíhá zpracovávat přijaté sacharidy. Diabetikům to nebude dělat problém s cukrem a my ostatní z toho budeme profitovat také.
Na rozdíl od bílé rýže, obsahuje naturální rýže vlákninu, vitamíny řady B, vitamín E, železo, omega3 mastné kyseliny a další hodnotné fytochemikálie s výrazným antioxidačním účinkem na naše zdraví. Japonská studie jednoznačně prokázala vliv konzumace tohoto druhu rýže na hubnutí, na snížení cholesterolu, potvrdila protizánětlivý i protirakovinový účinek. A to už jsou tak silné benefity, že stojí za to, nad tím pouvažovat. Odkaz na zmíněnou studii přikládám ► zde.
Barva hnědé rýže nemusí být vždy jen hnědá. Záleží na odrůdě a barvě zárodku. Může mít barvu od našedlé, přes žlutou, červenou, hnědou až po téměř černou.
Když srovnám obě rýže z pohledu „cena versus výkon“, tak opět hnědá vítězí (ne, nejsem zaujatá proti bílé rýži, ale je to zkrátka tak 😉 ). Jednak už samotné její pořízení je o něco levnější (cca 10-20 Kč na kile) a tím, že vás zasytí na delší dobu, ušetříte na následné brzké potřebě něčím se dojíst. A ještě šetříte své zdraví.
Co se chuti hnědé rýže týká, tak u mě nebyl problém s výměnou bílé za hnědou. Nemyslím si, že je v nich značný chuťový rozdíl. Možná jen ve struktuře, protože některé bílé rýže se vaří úplně do měkka, kdežto hnědá si zachovává pevnější strukturu – ale tím nechci říct, že je tvrdá jak broky 🙂 …. to vůbec ne. Je prostě taková „al dente“.
Co dělat, když hnědé rýži na chuť prostě nepřijdete
Jíst něco, co vám prostě přes krk neprojde, i kdybyste se snažili sebevíc, nemá smysl. V tom případě zkuste RÝŽI PARBOILED. Je to takový mezistupeň mezi bílou a hnědou. Je technologicky zpracovávaná šetrnější metodou než bílá (vysokotlakou párou). O vlákninu sice přichází, ale velké množství ostatních živin zůstává zachováno. Chutí je totožná s bílou rýží a je její lepší alternativou.
Děti poměrně často odmítají hnědou rýži právě kvůli pevnější struktuře, parboiled je tedy pro ně jako dělaná. Vitamíny a minerály jim tento druh dodá a chybějící vlákninu doplní třeba v ovoci a zelenině.
A jak je to s těmi kaloriemi?
Všechny druhy rýží dodávají plus mínus podobné množství energie (na 50g sypké rýže necelých 200 kcal). Ta se nikde nevypaří, ta tam prostě je. Jen existují kalorie pro zažívání více či méně výhodné. Do té první skupiny patří zdravé potraviny (většinou ty s nízkým GI), které se v našem těle chovají ohleduplněji, nezatěžují jej tolik, prospívají zdraví i trávení a hubnoucí proces mohou usnadňovat.
Moje rada tedy zní:
Ať už se jedná o kteroukoliv potravinu, máte-li na výběr, volte vždy variantu s nižším glykemickým indexem. Byť by měla stejný nebo i o něco málo vyšší počet kalorií. V konečném důsledku na tom můžete jen vydělat. Budete-li tak činit pravidelně, brzy mi dáte za pravdu – bude se vám snadněji hubnout a celkově se budete cítit lépe.
Pravda o chlazené rýži (a nejen rýži)
Internet je dnes doslova zahlcen různými příspěvky a nikdo nemá čas číst kdeco. Boj o pozornost uživatelů je značný, a tak v případě článků vítězí úderné nadpisy a u instagramových reels první 3 vteřiny. Buď zaujmou, nebo ne a uživatel odchází jinam. Proto tak často bývají názvy vytržené z kontextu.
Ale zpět k tématu….
Ano, ochlazení uvařené bílé rýže na teplotu cca 4° C po dobu alespoň 12 hodin, svoje opodstatnění má, ale jeho benefit se skrývá v něčem jiném. Tento jednoduchý úkon sníží v rýži podíl čistého škrobu tím, že jej částečně přemění na škrob rezistentní, čímž se mírně sníží i glykemický index, což mírně ovlivní i stravitelnost.
Rezistentní škrob vzniká z původního škrobu uvařením a následným prudkým ochlazením či zamrazením. Tento „trik“ částečně změní strukturu původního, rychle stravitelného škrobu na nestravitelný (nebo lépe řečeno stravitelný až bakteriemi tlustého střeva). V těle se tedy už nechová jako cukr, ale jako vláknina. A tím se zlepší výživový profil bílé rýže. Prodlouží se pocit sytosti a hladina glykemie bude vyrovnanější. Rezistentní škrob (konzumovaný v pravidelných dávkách) blahodárně působí na střevní mikrofloru a snižuje riziko rakoviny tlustého střeva.
Nutno však podotknout, že toto nedělá z bílé rýže učiněný zázrak, vždy je lepší variantou jíst rýži naturální. Je to však způsob, jak zdravotně „obohatit“ méně přínosné potraviny z bílé mouky. Stejný trik totiž funguje i u těstovin či pečiva.
Rezistentní škrob se přirozeně nachází v mnohých dalších potravinách (i bez chlazení a mrazení), ale o tom zase někdy příště.
Děkuji za čas, který jste mi věnovala a přeji pohodový další prázdninový týden. Nenechejte si ho pokazit vůbec ničím, ani momentální nepřízní počasí 😉
