Otázka, zda je vhodné jíst pod hodnotou tzv. bazálního metabolismu, rozděluje odborníky i laiky. Často slýcháme kategorická tvrzení typu „nikdy nejíst pod bazál!“, ale jak je to doopravdy? V tomto článku se podíváme na to, co vlastně bazální metabolismus znamená, co ovlivňuje jeho výši, proč není dobré slepě věřit výpočtům na internetu a kdy může mít dočasně nižší kalorický příjem své opodstatnění.
Co je to bazální metabolismus (BMR)?
Bazální metabolismus (BMR = Basal Metabolic Rate) vyjadřuje množství energie, které tělo potřebuje k zachování základních životních funkcí – dýchání, srdeční činnost, činnost jater, mozku, trávení i udržení tělesné teploty. Tuto energii tělo spotřebuje i při naprostém klidu – třeba když celý den jen ležíme v posteli.
BMR tvoří základ pro výpočet celkové denní potřeby energie. Jeho hodnota je velmi individuální a ovlivňuje ji řada faktorů:
- tělesná hmotnost
- množství svalové hmoty
- věk
- pohlaví
- aktuální zdravotní stav (nemoci, horečka, stres)
- výživa a hormonální rovnováha
Jak se BMR vypočítává a proč být opatrní?
Existuje několik výpočtových metod, z nichž nejčastější jsou:
- Harris-Benedictova rovnice – zahrnuje věk, pohlaví, výšku a hmotnost
- Mifflin-St Jeor – modernější varianta, často používaná v praxi
- Katch-McArdle – zohledňuje podíl svalové hmoty
Dále je možné využít i přístrojová měření (např. bioimpedanční analýzu pomocí přístrojů InBody, Tanita atd.). Nejpřesnější výsledky mají přístroje s osmi elektrodami – tj. kdy impulz prochází celým tělem.
Pozor: Výpočty (i přístroje) dávají vždy jen orientační hodnoty. Nepřesnosti jsou běžné, a proto je důležité neupínat se na jedno číslo. Pokud vás zajímá princip měření na různých typech těchto přístrojů a přesnost výsledků, na mém blogu je o tom samostatný článek.
Jíst pod bazál: Kdy to smysl dává – a kdy ne?
Zákaz „jíst pod bazál“ se často zjednodušuje. Pravda je ale taková, že dočasný pokles pod tuto hodnotu může být v některých případech užitečný. Vždy ale za jasných podmínek a ideálně pod odborným dohledem.
Příklady, kdy je to indikováno:
- příprava na plánovanou operaci u obézního pacienta (kvůli snížení rizik)
- krátkodobá intervence při DM2 a metabolickém syndromu
- start redukce u těžké (morbidní) obezity
- osoby bez pohybové aktivity, které si chtějí udržet sníženou váhu
V těchto případech se může nasadit dočasná nízkokalorická dieta, která je ale nutričně vyvážená a neobsahuje „prázdné kalorie“.
Kdy je jídlo pod bazál rizikové?
- dlouhodobě (déle než několik týdnů) bez odborného vedení
- při aktivním životním stylu a sportu
- u žen s hormonálními výkyvy, PCOS, poruchou příjmu potravy
- v období růstu, těhotenství či kojení
Dlouhodobý příjem pod hodnotou BMR může zpomalit metabolismus, vést k únavě, hormonálním poruchám a jojo efektu.
Závěrem
Jídlo pod bazál není automatické tabu – ale rozhodně to není metoda vhodná pro každého. Vždy záleží na cíli, délce trvání, zdravotním stavu a hlavně na kvalitě a složení stravy. Pokud si nejste jistí, poraďte se s výživovým specialistou.
TIP na závěr:
Chcete vědět, zda jíte přiměřeně svému metabolismu? Nechte si u odborníka změřit složení těla a sestavit jídelníček „na míru“ – budete mít jistotu, že nehubnete na úkor zdraví.
