Na přímou otázku, přímá odpověď: NEŘEKNE!
Žijeme v době, kdy se na nás prostřednictvím médií valí takové množství informací, různých tipů, rad a reklam, až z toho jde člověku hlava kolem. Všemožných výživových cest je spousta. Jak si tedy vybrat, podle čeho se řídit? Co bude fungovat ?
Tady je každá rada drahá
Kdybychom se vrátili v čase o mnoho let zpět, odpověď na stejnou otázku bychom našli jedině u lékaře nebo v místní knihovně v knize Rajko Dolečka “Nebezpečný svět kalorií”. My pamětníci a letití “zkoušeči” čehokoliv, co slibovalo úbytek kilogramů, ji máme doma dodnes…. tedy aspoň já :). Tehdy to byla jedna z mála dostupných odborných knih a zbytek byly diety typu “jedna paní povídala”.
Dnešní doba je protipólem té minulé. Ať si pustíme televizi, rádio, internet nebo otevřeme časopis, všude se hubne! Špatnou zprávou je, že skutečně relevantní data na nás jen málokdy takto okatě vyskočí. Ne že by se nedala najít, internet je úžasný zdroj kvalitních dat, ale to, co se nám samo nabízí, je především komerce, byznys a touha zviditelnit se.
Takže…. ?
Takže nezbývá nic jiného, než že si každý musí tu “svoji cestičku” najít sám.
Ale jak ?
V teorii hubnutí jsme profíci úplně všichni. Pojem “kalorický deficit” je jedním z nejvyhledávanějších slov na internetu, co se redukce hmotnosti týká. Ale co dál? Pak se většinou vrhneme na počítání kalorií a zkoušíme, co se dá, hlavně, abychom se vešli do “zelených koleček”.
Troufám si tvrdit, že takto začínal asi úplně každý. Já také. Na sociálních sítích mě lákaly nádherně vystajlované fotky zdravých jídel a …. co si budeme povídat, člověk jí i očima. Takže, kdo uměl líp fotit, to byl můj člověk :).
Kdo mě sledujete déle, asi víte, že jsem nebyla od začátku hubnutí žádným příznivcem rostlinné stravy, právě naopak. Byla jsem typický masožravec a v domnění, že právě ty živočišné bílkoviny jsou pro mě tím pravým ořechovým, mi to vyhovovalo. Počítala jsem si každou kalorii, přestala pít litry Coca-coly a kila dolů šla jak po másle.
Jenže zdravotní stav se neupravoval. Sice se mi mírně krevní tlak, ale jaterní testy a cholesterol byly pořád špatné. Vyzkoušela jsem kde co, snad kromě KETO diety. Té jsem se vždy bála.
Strava ve stylu “plant based”, neboli česky středomořské či mediteránské, byla pro mě spásou. Když jsem se k ní úplnou náhodou dostala, studovala jsem jí dnem i nocí, školila se a postupně ji zařazovala do své stravy. Její účinek jsem odzkoušela sama na sobě, pak na svých blízkých a nakonec i na řadě dalších lidí. Kdo to nevzdal, ten sklidil ovoce, stejně jako já.
Nejsem žádnou prodejkyní rostlinných produktů, a to, co píšu, píšu z vlastního přesvědčení, zkušeností a vědomostí. Vlastně to ani není dieta v pravém slova smyslu. Je to pro tělo přirozený typ stravy. Jídlo, které konzumovali naši předkové, a které výdobytky moderní společnosti vytlačily někam do ústraní.
Proto, pokud se budete na otázku z nadpisu tohoto článku ptát mě, odpověď už znáte.
Jenže každý jsme jiný. Máme jiné představy požadavky, chutě, preference, možnosti, jiný životní styl. Ale jedno máme všichni společné – a to, že naše trávení je lidským trávením, a to je uzpůsobeno na určitý typ stravy. Toto je v nás geneticky dané a změna lidského genomu je otázkou tisíců až statisíců let.
Těch “několik” desetiletí, kdy jsme se od přirozené potravy dobrovolně odklonili a vrhli se na průmyslově upravenou stravu, rozhodně nestačilo k tomu, aby si naše trávení na ni zvyklo. Výsledkem byl nástup civilizačních chorob, které kdysi naši předkové vůbec neznali. Změna stravy a životního stylu jsou jejich viníkem č. 1.
A toto je základ, na který bychom měli při sestavování jídelníčku myslet.
Poslední rada na závěr
Ať už se rozhodnete pro cokoliv, neběhejte od jednoho stylu k druhému a nezkoušejte všechno najednou. Takto nikdy nemůžete poznat, co vám vyhovuje a co ne. Nabydete dojmu, že na vás nefunguje prostě nic.
Najděte si jednoho lektora nebo člověka, jehož názor vám dává smysl. Vydržte aspoň měsíc, dva a pak zhodnoťte situaci.
Přeji při rozhodování “šťastnou ruku”.
