Každý to už někdy slyšel: „Když jsi nachlazený, hlavně nepij mléko, jinak budeš zahleněný ještě víc!“
A teď se tento názor dokonce rozšířil i na mléka rostlinná. Jaká je tedy pravda?
Pojďme si to říct na rovinu: ne, rostlinná mléka nezahleňují. A to tak, že vůbec. A když už jsme u toho – ani klasické kravské mléko neprodukuje víc hlenu, než kolik by tělo vytvořilo i bez něho.
Dost lidí ale ten pocit zvýšeného zahlenění po mléce má – a dále si řekneme proč.
Kde se vzal ten „mléčný mýtus“
Tvrzení, že mléko „zahleňuje“, pochází už někdy z 12. století, kdy se věřilo, že všechno, co je bílé a husté, vytváří v těle hlen. A pak, o několik století později se tenhle mýtus vrátil v moderní podobě: „Po mléce mám pocit, že se mi hůř polyká, víc smrkám…”
Jenže toto věda už dávno vysvětlila.
Například studie publikovaná v roce 1990 v The Medical Journal of Australia (jde o jeden z nejdéle vydávaných lékařských časopisů na světě) sledovala několik desítek osob s virovou infekcí horních cest dýchacích (běžná rýma), z nichž jedna polovina mléko pila a druhá ne. Měřili u nich množství nosního sekretu a sledovali subjektivní pocity po pití mléka. A výsledek? V množství hlenu nebyl žádný rozdíl.
Ukázalo se ale, že bílkovina kasein a tuk v mléce zahušťují sliny, takže člověk může mít pocit, že se mu tvoří hlen. Ve skutečnosti se ale v těle nic takového neděje.
A rostlinná mléka? Ta s tím nemají společného už vůbec nic
Rostlinné nápoje kasein ani mléčný tuk neobsahují, a tudíž nemají žádný mechanismus, který by mohl tvorbu hlenu ovlivnit – ani reálně, ani pocitově.. Naopak – bývají zdrojem polyfenolů, antioxidantů a rostlinné vlákniny, a to vše působí protizánětlivě a dokonce i mírně stimuluje imunitu.
Zkrátka, když při nachlazení sáhnete po teplém ovesném mléku s kurkumou, uděláte svému tělu dobrou službu.
Ale pozor, ne všechna rostlinná mléka jsou stejná
I s rostlinnými nápoji je na trhu doslova “roztrhl pytel” a je potřeba si mezi nimi dobře vybírat. Mají-li prospívat zdraví, tak velmi záleží, co je v nich ukryto navíc.
Některá komerční mléka obsahují:
- cukr (který při nemoci podporuje zánět a mikrobiální růst v dutinách),
- zahušťovadla (xanthan, karagenan – u citlivých lidí mohou podráždit sliznice),
- nebo aromata a soli, které také tělu zrovna dvakrát neprospívají.
Nejlepší je volit:
👉 neslazené, čisté varianty bez aditiv – z ovsa, mandlí nebo sóji a ideálně obohacená o vitamín B12, D a vápník.
Co tedy pít, aby vás to rychle “postavilo na nohy”
Pokud máte rýmu, kašel nebo škrábání v krku, tělo potřebuje teplo, hydrataci a antioxidanty.
Tady jsou 4 top kombinace, které nejen nezahleňují (a to ani subjektivně), ale i pomáhají:
- 🧡 Zlaté mléko – teplé ovesné mléko + kurkuma + zázvor + skořice + špetka pepře
→ kurkuma a zázvor tlumí zánět a zahřívají, skořice dodá sladkost a celý nápoj zklidní krk, uvolní dýchání a pohladí zevnitř tak, že se vám ani nebude chtít vylézt z pod deky. - 💛 Mandlové mléko s kvalitním medem a špetkou kurkumy – med působí jako přírodní antibiotikum, kurkuma zklidňuje zánět a mandlové mléko přidá jemnou oříškovou chuť a kapku zdravých tuků. Ideální večer, když vás škrábe v krku a nechcete sahat po chemii.
- 💚 Sójové mléko s matchou – matcha pomáhá tělu bojovat se zánětem a únavou, sójové mléko přidá bílkoviny, vápník a krémovou konzistenci, takže vznikne nápoj, který vás nakopne i pohladí zároveň.
- 🤍 Kokosové mléko v dýňové nebo mrkvové polévce – husté, voňavé a syté jídlo, které podpoří imunitu i regeneraci střevní sliznice.
Ale POZOR – kokosový tuk je sice z rostlinného zdroje, ale obsahuje až 90 % nasycených mastných kyselin. Ty sice nemají tak agresivní vliv na cévy jako živočišné tuky, ale při časté konzumaci mohou zvyšovat LDL cholesterol. Proto kokos spíš jen jako občasné zpestření v rozumném množství.
Závěr
Rostlinná mléka si u nachlazení můžete dát úplně bez obav.
Nezahleňují, ba právě naopak – většina z nich působí protizánětlivě a šetrně ke sliznicím.
A co kravské mléko?
Ani to samo o sobě hlen nevyrábí, jen u některých lidí může vyvolat pocit hustšího povlaku v krku kvůli kaseinu a mléčnému tuku. Pokud vám ale kravské mléko běžně sedí, není nutné se mu ani při viróze vyhýbat. Jen u citlivějších jedinců – například s alergiemi, refluxem nebo chronickými záněty dutin – je lepší ho na pár dní nahradit lehčím mlékem rostlinným.
