Pil ji už můj děda.
Milovala jsem probudit se u svých prarodičů a cítit, jak se z kuchyně line ta specifická vůně dědovy ranní Melty. A když jsem se z postele trochu naklonila, viděla jsem škvírkou ve dveřích na stole stát dědův hrnek. Jedna z mnoha věcí, které ve mě vytvářely pocit bezpečí – takový, který si člověk nese v sobě celý život.
A možná právě proto se k ní dnes vrací spousta lidí, s pocitem nostalgie a možná i s vírou, že to, co pili naši prarodiče, musí být zdravé.
Ale jak je to s Meltou doopravdy?
Je to jen milá vzpomínka na dětství, nebo má tento nápoj skutečně něco, co by obstálo i v pohledu dnešní vědy?
A protože mám ráda vůni i chuť dětství, rozhodla jsem se Meltu po mnoha desetiletích znovu ochutnat – a zjistit, jak si vede z pohledu výživy, mikrobiomu a současného poznání.
Co je vlastně Melta?
Když se řekne Melta, většina z nás si vybaví tmavý, pražený nápoj s charakteristickou vůní, který se v českých kuchyních objevuje už po generace. Vyrábí se ze směsi pražené čekanky, ječmene, žita a cukrové řepy (případně topinambur v její instantní verzi) – tedy zcela bez kofeinu. Právě proto bývá považována za „zdravější kávu“, kterou mohou pít i děti, těhotné ženy nebo lidé se srdečními problémy.
Jenže otázka „zdravější“ není úplně jednoznačná. Zatímco kdysi se Melta vařila hlavně proto, že byla levná a dostupná, dnes ji mnozí volí s přesvědčením, že má dokonce léčivé účinky – že „čistí játra“, „podporuje trávení“, “snižuje cholesterol” nebo „pomáhá diabetikům“.
Ale co na to říká současná věda? Pokud vás baví moje rozpitvávání věcí do detailů – ne proto, že bych na všem hledala chyby, ale proto, že mě prostě baví si ty věci studovat a vědět, co jím a proč – tak pojďme na to. ☕🔍
Co skutečně obsahuje Melta a jak působí
Začneme tím, co říkají internetové články, reklamy, a co vyčteme i ve složení:
Díky čekance obsahuje Melta inulin – rozpustnou vlákninu, která funguje jako prebiotikum. To znamená, že podporuje růst prospěšných střevních bakterií, zejména Bifidobacterium a Lactobacillus.
Inulin také pomáhá zlepšovat peristaltiku střev, může mírně snižovat glykemii a cholesterol a celkově prospívat střevnímu mikrobiomu.
Zní to skvěle, že? Jenže realita je trošičku jiná.
Při výrobě Melty se směs praží při vysoké teplotě, což je proces, který dává pak výslednému produktu nejen hnědou barvu, ale také charakteristickou vůni a chuť (Maillardova chemická reakce). Jenže tento úkon v sobě nese i pár úskalí:
- podstatná část inulinu se rozpadá, respektive rozkládá se na fruktózu a glukózu, což sice zvyšuje sladkost, ale snižuje prebiotickou hodnotu. Takže, i když je na obalu napsáno, že Melta obsahuje čekanku, její prebiotický efekt je v praxi velmi malý – rozhodně ne srovnatelný se syrovým nebo sušeným kořenem čekanky.
- U Melty – stejně jako u kávy a celé řady dalších pražených, smažených, grilovaných či fritovaných a uzených potravin bohatých především na cukry a aminokyselinu asparagin, vzniká akrylamid – látka, kterou Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) řadí mezi pravděpodobné karcinogeny (2A) – do stejné skupiny patří i např. červené maso, glycidol, některé pesticidy, nitrosaminy nebo třeba oxid titaničitý. V Evropské unii jsou sice hladiny akrylamidu regulovány a výrobci musí dodržovat stanovené limity, ale přesto není od věci o této látce vědět – zejména pokud člověk často konzumuje potraviny, ve kterých se akrylamid běžně tvoří.
K jeho nejčastějším zdrojům patří – a mimochodem také platí, že čím křupavější verze – tím hůře:
🥔 smažené bramborové výrobky (hranolky, chipsy)
🍞 pečivo a toasty s výrazně opečenou kůrkou
☕ káva a kávoviny (včetně Melty)
🍪 sušenky, oplatky a cereálie
🍗 grilované či pečené maso s kůrčičkou hezky dokřupava
A pak je tu ještě jedna věc:
Pokud patříte mezi početnou skupinu lidí s citlivým trávením, syndromem dráždivého tračníku (IBS) nebo SIBO, což je přerůstání bakterií v tenkém střevě….. pak je dobré vědět, že v Meltě se nachází několik zdrojů oligosacharidů, které vám mohou značně znepříjemnit život (fruktany, inulín apod.), a proto Melta není vhodná potravina pro nízko FODMAPovou dietu.
Melta a diabetici (DM2)
Melta se často objevuje v doporučeních pro lidi s diabetem 2. typu – bez kofeinu, bez cukru, s obsahem čekanky… to zní na první pohled ideálně. Jenže i tady je dobré být realista.
Ano, Melta neobsahuje kofein, takže neovlivňuje krevní tlak ani citlivost na inzulin tak, jako třeba silná káva u citlivějších lidí. Ale to, že je bez kofeinu, neznamená automaticky, že pomáhá cukr snižovat.
Základem původního argumentu je právě čekanka a inulin, které mohou v čisté formě opravdu napomáhat lepší glykémii. Jenže jak už jsme si řekli – pražením se inulin z velké části rozkládá. Takže množství, které se v šálku Melty reálně nachází, je příliš malé na to, aby mělo klinický efekt.
Dalším faktorem je způsob, jakým se Melta pije, jelikož sama o sobě je výrazně hořká, a kromě mého dědy neznám člověka, který by ji vypil jen tak “naholo”.
Pokud si ji tedy vylepšíte cukrem, medem nebo běžným mlékem, pak výsledný nápoj už zdaleka nebude takové „neviňátko“. Často totiž i malé množství jednoduchých cukrů nebo laktózy může u diabetika způsobit glykemickou špičku – obzvlášť pokud jde o nápoj konzumovaný nalačno.
Neškodí tedy Melta sama o sobě, ale to, co do ní přidáme.
Ideální variantou pro diabetiky i pro zdravé je Melta bez cukru, bez mléka, případně s rostlinným mlékem bez přidaného cukru.
Zjednodušeně tedy řečeno – pro diabetika může být šálek Melty bezpečný, ale ne léčivý.
Nevyrovná glykemii, nesnižuje inzulinovou rezistenci ani se nechová jako nějaký funkčně účinný nápoj – spíš jako příjemný rituál, který může nahradit kávu.
Shrnutí: Mýty a realita Melty
| Tvrzení | Realita podle vědy |
|---|---|
| „Melta je zdravější než káva“ | Není zdravější, je jen bez kofeinu. Káva má antioxidační polyfenoly, Melta ne. |
| „Čistí játra a snižuje cukr“ | Tyto účinky nejsou vědecky potvrzené. Pražením se většina aktivních látek ztrácí. |
| „Je ideální pro diabetiky“ | Může být vhodnou alternativou, pokud se nepřislazuje, ale léčivý efekt nemá. |
| „Je vhodná pro citlivé trávení“ | U lidí s IBS nebo SIBO může naopak způsobovat nadýmání. |
| „Je bezpečná, protože ji pili naši prarodiče“ | Dřív šlo spíš o levnější náhradu kávy. Dnes víme o akrylamidu víc než tehdy. |
Závěrem
Melta má své místo v kuchyni i v našich vzpomínkách.
Je to nápoj, který voní dětstvím, připomíná klid starých časů a může být příjemným způsobem, jak si dopřát chvilku bez spěchu. Ale z hlediska výživy bychom ji měli vnímat spíš jako rituál než jako zdravotní prostředek.
Občasný šálek Melty – ideálně bez cukru a bez mléka, případně s jeho rostlinnou alternativou – neuškodí nikomu.
Denní návyk s pocitem, že „piju něco zdravého“, nemá ale žádné velké opodstatnění.
Zdraví je totiž ve střídmosti a v rovnováze.
V tom, co jíme, jak spíme, jak se hýbeme a jak žijeme.
💬 Možná se tedy vyplatí udělat to, co dělal můj děda nebo dost možná i vaši předkové – občas si tu Meltu uvařit, posadit se, vypnout svět, mobily, internet a chvíli jen tak být sami se sebou a se svými vzpomínkami.☕✨
