Pohádkoznalci určitě poznají lehkou parafrázi hlášky z oblíbené české pohádky. Lotrando si tam stěžoval na pot, my si však dnes povíme o jiném nepříjemném problému – celulitidě. Přijde nečekaně, když se to nejmíň hodí, a z hladké pokožky se najednou stává nepříjemná „pomerančová kůra“. Co vlastně celulitida je, proč se objevuje a znamená to něco špatného pro naše zdraví?
Celulitida jako nejrozšířenější kožní problém
Možná vás trochu uklidní, že v tom rozhodně nejste sama. Celulitidou trpí devět z deseti žen. Nevyhýbá se prakticky nikomu – u někoho je sotva znatelná, jiného potrápí velmi viditelně.
Pokud by (čistě náhodou) tento článek četla ta jedna z deseti žen, jenž má štěstí ji nevlastnit a ani neví, o co jde, tak jen krátké shrnutí: pokožka postižená celulitidou bývá popisována jako hrubá, chladnější, měkčí až těstovitá, často houbovité konzistence. Někdy může být dokonce mírně bolestivá, zejména při stlačení nebo masáži. Vzhledem připomíná pomerančovou slupku pod lupou. Nejčastěji se objevuje na stehnech a bocích, ale běžně se vyskytuje i na břiše, pažích a dokonce i v oblasti šíje.
Dobrá zpráva? Nejedná se o příznak žádné nemoci. Celulitida je „jen“ kosmetický problém, který sám o sobě nepředstavuje zdravotní riziko. A přestože tento jev známe už více než 150 let, vědeckých studií, které by se jím systematicky zabývaly, bylo až donedávna pomálu.
Celulitida konečně pod drobnohledem
Dlouhá léta se věřilo, že se v místech s celulitidou usazují toxiny, které tělo nedokázalo vyloučit. Tato teorie však byla koncem 20. století vyvrácena. Vědci z Rockefellerovy univerzity v New Yorku se konečně pustili do důkladného výzkumu a podrobně analyzovali vzorky tkání s projevy celulitidy. Co zjistili? Žádné toxiny, jen obyčejný tělesný tuk.
Otázkou ale zůstává: proč se tento „běžný“ tuk v určitých místech chová tak „neposlušně“ – vytváří hrbolky, dolíčky a povrchové deformace? Vědci zatím nemají jednoznačnou odpověď, ale podezření směřuje ke dvěma hlavním faktorům: oxidačnímu stresu (tedy nadměrnému působení volných radikálů) a zpomalenému krevnímu i lymfatickému oběhu.
Lidské tělo je jedna obrovská biochemická továrna s nesmírně složitým “výrobním” procesem, který my, obyčejní lidé, můžeme jen obdivovat, nikoliv mu zcela rozumět. Proto se na ty dva hlavní podezřelé podívejme trošku zjednodušeně:
Volné radikály – neviditelní sabotéři
Volné radikály vznikají jako vedlejší produkt přirozených chemických reakcí v těle. Pokud jich je málo, není problém – tělo je umí „zlikvidovat“ pomocí antioxidantů. Ale pokud jejich množství převýší kapacitu obranného systému, začnou škodit. Doslova napadají zdravé buňky, narušují jejich funkci a urychlují procesy stárnutí. Kromě toho se podílejí na vzniku mnoha onemocnění – a ano, i na vzniku celulitidy.
Zpomalený krevní a lymfatický oběh – tichý spojenec celulitidy
Výzkumy opakovaně ukazují, že místa s celulitidou jsou spojena se zhoršeným prokrvením a odtokem lymfy. Pokud cirkulace nefunguje optimálně, dochází ke zhoršenému odplavování odpadních látek a k zadržování vody. Tukové buňky se v takovém prostředí zvětšují a tlačí se směrem k povrchu kůže – a právě tak vzniká ten známý „pomerančový efekt“.
Zavinili jsme si to sami, nebo je to dědictví po předcích?
Odpověď zní: ano i ne.
Vznik celulitidy ovlivňuje hned několik faktorů a ne všechny máme úplně ve svých rukou. Velkou roli sehrávají tzv. volné radikály – jak už jsme si vysvětlili – a právě jejich nadprodukce bývá často výsledkem moderního životního stylu.
Na jedné straně tu máme faktory, které ovlivnit neumíme – například kvalitu ovzduší nebo zbytkové pesticidy v prostředí. Vdechujeme znečištěný vzduch, jsme vystaveni chemickým látkám z plastů či kosmetiky, elektromagnetickému záření a dalším vlivům, které zvyšují oxidační stres.
Na druhé straně ale stojí celá řada návyků, za které už plně zodpovídáme my sami. Kouření, nadměrné pití alkoholu, nekvalitní a přepálená strava, nedostatek pohybu, chronický stres, málo spánku – to vše přispívá k vyšší tvorbě volných radikálů a tím i ke zhoršování stavu pokožky. Jinými slovy: čím méně šetrně zacházíme se svým tělem, tím více mu dáváme důvod reagovat zhoršením vzhledu.
A jak je to s dědičností? Geny skutečně mohou ovlivnit náchylnost k tvorbě celulitidy – například tím, jak máme uspořádanou pojivovou tkáň, jak snadno zadržujeme vodu nebo jak rychle pracuje náš lymfatický systém. Pokud celulitidu měla maminka nebo babička, pravděpodobnost, že se objeví i u nás, je vyšší. Ale! Není to nevyhnutelné.
Díky zdravému životnímu stylu, pravidelnému pohybu a cílené péči lze její projevy výrazně zmírnit nebo jejich vznik dokonce oddálit. Tato schopnost ovlivnit průběh byla potvrzena i odbornými studiemi – a to je velmi dobrá zpráva.
Co ještě hraje roli ve vzniku celulitidy?
Kromě vlivů životního stylu a genetiky existuje několik dalších faktorů, které mohou přispět ke vzniku či zhoršení celulitidy. Ne všechny máme zcela pod kontrolou, ale většinu z nich můžeme alespoň částečně ovlivnit.
Věk
Celulitida se může objevit už v pubertě, ale nejčastěji se zvýrazní po třicítce, kdy se začínají měnit jak hormonální hladiny, tak i struktura pokožky. S přibývajícím věkem se kůže přirozeně ztenčuje, tuhne a ztrácí pružnost, což vytváří příznivé podmínky pro její vznik – a to i u žen, které netrpí výraznou nadváhou.
Chronický nedostatek pohybu
Moderní styl života je z pohledu pohybové aktivity zcela odlišný od toho, jak žily generace před námi. Pravidelný, přirozený pohyb – chůze, stání, domácí práce – pomáhá udržovat zdravý lymfatický a krevní oběh, bez kterého se tělo obtížně zbavuje přebytečných tekutin a odpadních látek. Sedavý způsob života tak nevinně přispívá ke vzniku tzv. pomerančové kůže.
Nadměrné slunění
Opálená pokožka může celulitidu na první pohled zamaskovat, ale časté vystavování UV záření kůži poškozuje. Dochází k jejímu vysušování, ztrátě elasticity a rychlejšímu stárnutí, což dlouhodobě zhoršuje její vzhled – a může urychlit i projevy celulitidy.
Nízký příjem tekutin
Překvapivě velká část populace přijímá méně tekutin, než tělo potřebuje. Následkem mírné, ale chronické dehydratace je zpomalené vylučování odpadních látek a tendence těla zadržovat vodu. To vytváří ideální prostředí pro ukládání tuku a zhoršení vzhledu pokožky, zejména v problémových partiích.
Stres a hormonální rovnováha
Dlouhodobý stres má v těle široké dopady – jedním z nich je zvýšená hladina kortizolu, hormonu, který zvyšuje chuť k jídlu, podporuje ukládání tuku (zejména v oblasti břicha) a zároveň narušuje funkci lymfatického systému. Napětí svalstva navíc mechanicky zpomaluje průtok lymfy. Výsledkem je stav, který celulitidě přímo nahrává.
Co s tím? Klíč máme (naštěstí) v rukou
Když víme, co celulitidu způsobuje, máme konečně možnost začít jednat. Zázračná pilulka na celulitidu zatím neexistuje – a upřímně, v dohledné době se nic převratného nečeká. O to víc je důležité vědět, že mnoho toho můžeme ovlivnit sami.
Zásadní roli hraje životní styl – to asi nikoho nepřekvapí. Ale věřte, že nejde jen o stravu nebo cvičení. Celulitida je komplexní problém, a právě proto se v dalším článku podíváme na osvědčené a vědecky podložené tipy, jak ji skutečně zlepšit – včetně méně známých, ale velmi účinných metod.
Pokud vás celulitida trápí, přečtěte si i další dva články na toto téma u mě na blogu, a třeba už pak pro vás bude o něco menším strašákem 🙂 .
Vita non est vivere sed valere vita est. – Život je víc než být naživu.
